ZÁKLADY
Co je predikční trh a proč je kurz vlastně pravděpodobnost
Na Polymarketu se neobchodují akcie ani kryptoměny, ale otázky. Ukážeme si, jak z ceny 64 centů vyčteš pravděpodobnost 64 % — a co se stane, když do trhu vstoupí velké peníze.
Na burze kupuješ kus firmy. Na kryptoburze kupuješ minci. Na predikčním trhu kupuješ odpověď na otázku — a když se trefíš, dostaneš za ni přesně jeden dolar. Celý Polymarket stojí na téhle jedné větě. Zbytek jsou detaily, které si teď projdeme.
Otázka musí být položená tak, aby po termínu nešlo pochybovat, jak dopadla. „Vyhraje strana X volby?" ano. „Bude rok X dobrý?" ne — to není otázka, to je nálada. Ke každé otázce existují dvě strany sázky: YES a NO. Jedna z nich na konci vyplatí dolar za kus, druhá nic.
Cena je pravděpodobnost, jen v jiném kabátě
Podíl YES se prodává někde mezi 1 a 99 centy. A protože vyplácí přesně jeden dolar, dá se cena číst rovnou jako pravděpodobnost, kterou trhu ta otázka podle všech obchodníků dohromady má. Podíl za 64 centů znamená 64 % šanci. Nic složitějšího v tom není — jen se to špatně věří, dokud si s tím člověk nepohraje.
Za 100 $ koupíš 156,3 podílů YES. Trh říká, že šance je 64 % — sázka na NO je levnější, ale vyplácí jen v těch zbylých 36 % případů.
Všimni si té symetrie: čím je odpověď podle trhu jistější, tím míň se na ní dá vydělat. Podíl za 95 centů ti přinese pět centů zisku — a když se to nepovede, přijdeš o celých 95. Levné podíly vypadají lákavě právě proto, že trh čeká, že propadnou. Nízká cena není sleva, je to varování.
Kdo tu cenu vlastně určuje?
Nikdo. Přesněji: všichni najednou. Neexistuje sazbař, který by seděl v kanceláři a vypisoval kurzy. Cena je jen poslední shodaCena vzniká párováním nabídek. Když někdo chce koupit za víc, než je nejnižší nabídka k prodeji, obchod proběhne — a tahle cena se stane tou aktuální. mezi tím, co je někdo ochotný zaplatit, a tím, za co je někdo jiný ochotný prodat. Když do trhu vstoupí velký nákup, sní postupně nabídky od nejlevnější a cena vyskočí nahoru.
Zkus si to. Nakupuj a sleduj, co to dělá s cenou:
Trh začíná na padesáti — dokonalá nejistota. Každý nákup ubere kus nabídky na jedné straně a cena se posune.
Tenhle model je hodně zjednodušený, ale princip sedí: cena se hýbe podle toho, kolik peněz na kterou stranu teče. A přesně tady začíná to, kvůli čemu PolyTips vznikl.
Proč koukáme na velké peněženky
Na trhu, kde cena vzniká z peněz, nese největší informaci ten, kdo jich přinese nejvíc. Když někdo pošle do jedné otázky sto tisíc dolarů, není to náhoda ani nálada — někdo si za tím rozhodnutím stojí vlastní peněženkou. Takovým adresám říkáme sharky. Nejsou neomylné, ale jejich pohyb je viditelný dřív, než se cena stihne ustálit.
Kouzlo je v tom, že na blockchainu je tenhle pohyb veřejný. Nikdo ho nemusí komentovat ani přiznávat — transakce je vidět v momentě, kdy projde. Rozdíl mezi „vím to" a „nevím to" je pak jen v tom, jestli se někdo dívá. My se díváme nonstop.
Dvě věci, na které lidi nejčastěji narazí
Spread. Mezi nejvyšší nabídkou ke koupi a nejnižší k prodeji bývá mezera. U hodně obchodovaných otázek jde o jeden dva centy, u okrajových klidně o deset. Kupuješ vždycky na horní hraně a prodáváš na spodní — u tenkého trhu tě ta mezera sežere dřív, než se stihneš splést v odhadu.
Likvidita. Podíl si musí někdo koupit, abys z něj vystoupil před koncem. V mělkém trhu tvůj vlastní prodej srazí cenu — a to i tehdy, když máš pravdu. Proto se u tipů vždycky díváme, kolik v otázce reálně leží peněz, ne jenom kam se hýbe kurz.
Co si odnést
- Podíl vyplácí 1 dolar, takže jeho cena v centech je rovnou pravděpodobnost v procentech.
- Levný podíl není sleva — je to odhad trhu, že se to nestane.
- Cenu netvoří sazbař, ale peníze, které do trhu tečou.
- Velké peněženky jsou na blockchainu vidět. Jejich pohyb je informace, která je veřejná dřív, než se projeví v ceně.
- Spread a likviditu kontroluj dřív než kurz. Na tenkém trhu prodělá i dobrý odhad.
Než začneš, potřebuješ dvě věci: peněženku a základní klid v tom, co se děje pod kapotou. Obojí máme v dalších dílech.